2026
ILUSTROVANÉ ŽVÝKAČKY
pro Charity Gums
Pro Charity Gums jsem vytvořila ilustraci na obal jejich žvýkaček. Při tvorbě jsem měla volnou ruku ve výběru motivu i v celém vizuálním zpracování. Od Charity Gums jsem dostala konstrukční plánek krabičky, který bylo potřeba vyplnit ilustrací a přizpůsobit mu jednotlivé části návrhu.
Nejdůležitější pro mě při tom bylo využít samotný způsob otevírání krabičky. Po vysunutí se totiž odhalí druhá část ilustrace, která navazuje na tu první. Právě z tohoto principu vznikl hlavní koncept celého návrhu.
KDYŽ SE ILUSTRACE OTEVŘE
Na první části obalu se jeden z racků ptá:
„Jak se připravuješ na dlouhý let?“
Po otevření krabičky se objeví druhý a odpoví mu:
„Žvýkací rozcvičkou!“
Ilustrace tak funguje sama o sobě i v zavřené podobě. Otázka na obalu zůstává bez odpovědi a může v člověku vzbudit zvědavost. Ať už si ji vztáhne sám na sebe, nebo ho jednoduše zajímá, co se skrývá na druhé straně. Po otevření se odhalí druhá část ilustrace a společně dokončí svůj příběh. Chtěla jsem, aby samotné balení nebylo jen plochou pro ilustraci, ale stalo se součástí jejího vyprávění.
Při hledání motivu jsem zvažovala několik různých způsobů, jak s vysouvací částí pracovat. Postupně mě napadlo propojit obě části krátkým dialogem. K hravému rozhovoru mě přivedla právě dvojice racků. Ráda do svých ilustrací zapojuji zvířata a jejich spojení s mořem dobře zapadalo do letního prostředí, které jsem chtěla vytvořit.
Původně jsem zkoušela i jiné varianty textu, například s rozhovorem kolem ukradené pizzy. Postupně jsem ale chtěla nápad více propojit se samotným produktem. Proto nakonec zvítězila právě „Žvýkací rozcvička“, která odkazuje přímo ke žvýkání a zároveň zůstává jednoduchá a hravá.
 |  |  |
|---|---|---|
 |  |  |
 |
OD VZPOMÍNEK K LETNÍMU MOTIVU
Hlavní inspirací pro ilustraci pro mě bylo léto, moře a vzpomínky na místa, která mám spojená s cestováním. Při hledání motivu jsem se vracela ke svým starším skicákům a postupně z nich vybírala jednotlivé prvky. Výraznou inspirací pro prostředí byly moje skicáky z Egypta, kde jsem si zaznamenala řadu míst s marinami, loděmi a mořským prostředím. Racci zase vycházejí především ze vzpomínek z Itálie, kde mě během cest obklopovali prakticky na každém kroku.
Z těchto jednotlivých vzpomínek jsem postupně skládala výslednou scénu. Některé prvky zůstaly téměř ve své původní podobě, jiné jsem upravila, překreslila nebo zasadila do nového prostředí.
Léto pro mě zároveň není jen vizuální motiv. V Česku je pro mě zimní část roku poměrně dlouhá, a tak jsem chtěla vytvořit něco, co bude působit jako malá dávka slunce bez ohledu na roční období. Aby si člověk mohl žvýkačky vzít v létě k vodě, ale stejně tak je otevřít v zimě a na chvíli si připomenout léto.
Při tvorbě jsem vycházela především ze svých skicáků. První návrhy racků a lodi jsem ještě kreslila na papír, většinu dalších prvků jsem pak převáděla do digitální podoby a jednotlivé kresby kombinovala v Procreate.
Nejvíce jsem si s digitálními možnostmi hrála při tvorbě náčrtku. Jednotlivé prvky ze skicáku jsem mohla libovolně zmenšovat, zvětšovat, posouvat, kombinovat a postupně z nich skládat výslednou kompozici. Například i výrazně většího racka, kterého jsem původně nakreslila do skicáku, jsem mohla jednoduše zasadit do scény v menší velikosti.
Právě tahle možnost kombinovat vlastní ruční kresby a digitálně s nimi dál pracovat je jedna z věcí, které mě na digitální tvorbě baví. Zároveň jsem ale chtěla zachovat přirozenost a rukopis původních kreseb. Pro finální ilustraci jsem proto používala kreslicí štětec, jehož struktura připomíná klasickou pastelku, aby i digitální zpracování působilo podobně jako moje kresba na papíře.
Zajímavým detailem pro mě byla také práce s barvami. Jako základ barevné palety jsem použila fotografii svých pastelek a z ní si vytvořila vlastní paletu. Místo nekonečného množství digitálních barev jsem tak pracovala s odstíny, které jsem už znala ze své klasické kresby.
Z PAPÍRU DO DIGITÁLNÍ PODOBY
 |  |  |
|---|---|---|
 |  |  |
 |
ILUSTRACE V MALÉM FORMÁTU
Návrh zároveň musel fungovat na poměrně malém prostoru krabičky. Bylo proto potřeba hlídat nejen přesné rozměry a spadávku, ale také velikost jednotlivých prvků a především textu, aby zůstal dobře čitelný i na výsledném obalu.
Šlo pro mě zároveň o první zkušenost s přípravou ilustrace pro tisk. Do té doby jsem pracovala buď přímo s fyzickou tvorbou, nebo s digitálními ilustracemi, které zůstávaly v digitální podobě. U žvýkaček jsem poprvé řešila také přípravu pro tisk a práci s barevným režimem CMYK.
Jedna z věcí, která mě na projektu baví nejvíc, je samotný moment, kdy ilustrace opustí obrazovku a dostane fyzickou podobu. Najednou to není jen obrázek v mém portfoliu, ale obal něčeho, co člověk skutečně drží v ruce, vezme si s sebou a může poslat dál. Moje ilustrace tak díky produktu dál „žije“ mezi lidmi, místo aby zůstala jen jako digitální soubor.
A ještě důležitější pro mě je, že tentokrát má výsledná ilustrace i další smysl. Jejím prostřednictvím vzniká produkt, jehož koupí lidé zároveň podporují dobročinné projekty.